Deníky

Deníky a deníčky!

Když mám na výběr mezi elektronickou a papírovou podobou, jsem konzerva a volím papírovou. Mám ráda vůni papíru, listování stránkami, ráda si do notýsků i deníčku maluji. Jasně, nové tablety a jiné vychytávky to umožňují taky, ale pro mě je papír prostě požitek. Navíc se mi v něm dobře hledá, když potřebuji něco zjistit, obvykle si pamatuji i stránku, kde se ono hledané nachází. A také je pro mě jednodušší najít obecně celou složku, kterou hledám – v počítači si někdy nedopatřením uložím soubor jinam, než jsem chtěla, nebo ho zapomenu pojmenovat. A následné hledání mě dohání k šílenství.

V dětství jsem měla zamykací deník s medvídkem, do nějž jsem svěřovala všechna má tajemství. Zapisovala jsem si každý den, co se dělo ve škole, co jsme s kamarády podnikli, co jsem řešila s rodiči. Psala jsem si, co poslouchám, co dělám, co se mi líbí, co mě štve. Když jsem před pár lety při stěhování deníček našla (samozřejmě už jsem neměla klíček, takže jsem zámek musela násilím otevřít), nestačila jsem se divit, co všechno jsem neomaleným dětským písmem do deníčku svěřovala, překvapilo mě, co mě v tu dobu nepředstavitelně trápilo a okolo čeho se točil celý můj svět. Bylo to dojemné a úsměvné naráz, díky deníčku jsem se vrátila o 20 let zpět a skoro jako bych mohla cestovat v čase.

Stejně jako deníček jsem si vedla i diář – měla jsem každý rok nový, pestrobarevný, vždy jsem se těšila na jeho vybírání. Občas mi ho přinesl Ježíšek, ale také se trefil do správného vzoru i velikosti. Do diáře jsem si pečlivě zapisovala, od kdy do kdy mám školu, kdy mě čeká nějaká exkurze, kdy mám keramiku nebo hokej. Všechno jsem si samozřejmě pamatovala, ale mít diář bylo moderní a tak dospělé.

Papírová verze diáře mi zůstala dodnes. Manžel sice nechápavě kroutí hlavou, když se snažím nacpat diář do malé kabelky, kdykoliv někam jdeme, prý kdybych vše měla napsané v kalendáři v telefonu, nemusela bych se všude vláčet s notýskem. To je nepochybně pravda, ale papír je papír, že? Všechno to psaní, škrtání, přepisování, šipky, křížky… no mě to prostě baví.

Notýsky teď používáme s dcerou na malování. Až se moje malá holčička naučí psát, dostane tajný deníček se zámečkem, aby se jednou jako dospělá také mohla zasnít a zavzpomínat, co bylo v dětství jejím vesmírem.

Z deníčku maminky: Denisa Radonská

Víte, že nákupem deníčku na Dudlu.cz podporujete Nadační fond Radost dětem, kam každoročně darujeme 20 % z celkového zisku? Padne-li vám do oka nějaká hračka nebo dětské zboží, můžete jedním nákupem udělat hned dvojitou radost. A pokud jste si u nás deník nevybrali, tak se nic neděje a budeme moc rádi, když nám nemocné děti pomůžete podpořit přímo přes transparentní účet nadačního fondu, který podporuje i hokejista Tomáš Plekanec a tenistka Lucie Šafářová. Každá korunka se počítá a i malý krok pro vás, může být velkým krokem pro někoho jiného.

Už máte vybráno a chcete ušetřit? Využijte dopravu zdarma od 2 000 Kč, získejte dárek k nákupu od 1 000 Kč a nebo si přečtěte pár našich dalších tipů jak ušetřit peníze.