Dětské postele

Postele pro děti

Spát jako mimino aneb Čert nikdy nespí! Za zápisníku maminky na téma dětské postele. Hlášku "spát jako mimino" známe asi všichni a pravděpodobně jsme ji nesčetněkrát sami použili, třeba když jsme se chtěli pochlubit, jak se nám po dvojce vína dobře spinkalo. A ještě docela nedávno byla součástí i mojí jazykové výbavy, tedy dokud jsem neporodila ono "mimino" a nezjistila, jak je to s tím zázračným miminovským spaním doopravdy. Kromě toho, že mi toto slovní spojení od té doby nesmí "přes práh" a začíná se mi dělat vyrážka kdykoli ho někde zaslechnu, klepu si na čelo ve snaze pochopit, který trouba tu nehoráznost poprvé vypustil z úst. Je to totiž absolutní nesmysl a mohlo by to spoustu budoucích rodičů svádět k mylnému přesvědčení a plané naději, že by jejich tolik očekávaný potomek mohl v noci v dětské postýlce třeba i spát. Nejenže je to hloupost, ale taky je to dost kruté. Jen si představte, že čekáte narození miminka, které přece rádo spí (tuhle manžel prý po těch pěti pivech spal jak mimino, povídal, takže mimino dobře spí, to dá rozum!), láska vašeho života se vám narodí a... game over. Zjistíte, že je všechno jinak, všichni vám lhali, spánek je nenávratně v tahu. A to se prostě nedělá.

Já vám tedy nevím. Buď jsem to rčení špatně pochopila, když jsem čekala, že se v noci občas aspoň trochu vyspím (nemám přehnané nároky, hodina v kuse by mi bohatě stačila!), neboť moje děťátko dostojí slibům a bude spát jako mimino, anebo mám doma dva malé satany (protože se také říká, že čert nikdy nespí). No, ať už je to jak chce, kdybych měla dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a na základě odborného pozorování svých dvou dětí vědecky popsat, jak ve skutečnosti vypadá ono slavné "spát jako mimino", vypadalo by to zhruba takto: Večer miminko uložíte do dětské postýlky, či kolébky (jste - li masochisti a zbožňujete sebetrýznění) nebo si s ním lehnete do své vlastní postele vybavené třeba pohodlným hnízdem a v klidu ho nakojíte a zpíváním či hlazením ho uspíte (vážíte - li si aspoň trochu toho ubohého torza, které z vašeho milovaného spánku zbylo). Pro vysvětlení — co vám přijde lepší? Kvůli každému zakňourání / kojení vstávat z vyhřáté postele a náměsíčně se ploužit přes celou ložnici nebo dokonce do vedlejšího pokoje (což může být sice jen třikrát, ale klidně i více než desetkrát za noc) anebo se ke svému děťátku jen přitočit, vytáhnout prso a pokračovat společně ve spaní? Já volila tu druhou možnost, protože se mám celkem ráda.

Další osud vašeho spánku pak závisí na vašem děťátku. Někdy vás ten andílek může překvapit, když se probouzí třeba jen jednou za dvě až tři hodiny a vy si ráno libujete, jak klidnou za sebou máte noc, někdy ten malý satan nedá ani půl hodinky v kuse a vy byste druhý den potřebovali dostávat dvojité espresso rovnou do žíly. Já musím s velikou lítostí konstatovat, že mám doma dva malé satany, kteří mě o klidný spánek připravují už téměř pět let a já začínám mít podezření, že onu slavnou hlášku o tom, že někdo spí jako mimino, musel vymyslet buď nějaký šťastlivec, kterému jeho ratolesti nějakým nespravedlivým nedopatřením v noci dobře spaly, nebo někdo, kdo viděl mimino leda na titulní stránce maminkovského časopisu anebo úplný "vy víte co". Pro mě coby nevyspalou matku frčící na silném kafi tak hláška "spát jako mimino" nabyla úplně nového významu. Spát jako mimino pro mě nyní znamená spát mizerně nebo vůbec, budit se nesčetněkrát za noc z různých "miminovských" důvodů, ať už kvůli kojení, počůrané plence, růstu zubů provázeném hysterickým řevem, horečce, zahlenění vyžadujícím použití odsávačky hlenů (ve dvě ráno nejlepší způsob jak vytočit sousedy, vlastníte-li tu, která se napojuje na vysavač), poblité dětské postýlce nebo pro veliký úspěch zase kojení. O klidném spánku tedy rozhodně nemůže být ani řeč. Závěrem bych vám ráda předala jedno důležité poselství: Myslete na to, že když vám někdo vykládá, že spal jako mimino, nemusí to vůbec znamenat, že se vyspal dorůžova, ale dost možná má za sebou hodně krušnou noc. Zpozornět byste pak rozhodně měli, vypráví - li vám to někdo, kdo je prokazatelně rodičem malého dítěte. Pamatujte totiž, že jsou jen tři bytosti, které nikdy nespí — čert, mimino a rodič!

Za zápisníku maminky: Ája Bělohradská

Víte, že nákupem postýlky pro děti na Dudlu podporujete neziskovou organizaci Radost dětem, které každý rok odevzdáme 20 % z veškerého zisku? A pokud jste si u nás dětskou postýlku, kolébky, lehátka, nebo ohrádky nevybrali, tak se nic neděje a budeme moc rádi, když nám vážně nemocné děti pomůžete podpořit přímo. Každá korunka se počítá a pomůže vykouzlit úsměv na tvářích dětí, které uvítají i sebemenší pomoc.