Dopravní prostředky

Dětské dopravní prostředky

Jelikož máme doma 7-letého syna, tak jsou u nás hračky v podobě nejrůznějších dopravních prostředků tématem číslo jedna. A postupem času se mění i synovy preference. Co ovšem zůstává, je jeho láska k autobusům.

Poté, co syn vyrostl z batolecího období a začal se zajímat o různé konkrétní hračky, kromě klasických autíček ho nejvíce zajímaly autobusy. A autobusem se i rád vozil. A tak v jeho pokojíčku přetékaly krabice s hračkami nejrůznějšími typy autobusů všech možných velikostí. Aby si s nimi mohl hrát opravdu naplno, pořídili jsme i kusový koberec s motivem města a silnic. Takže se autobusy vesele proháněly nakreslenými cestami.

Jelikož jsme v té době bydleli v Praze a jezdili jsme často MHD, našel si syn zalíbení i v dalších dopravních prostředcích jako je metro nebo tramvaj. A tak se zásoba hraček rozrostla i o jiné kousky dopravních prostředků, které měl zrovna v oblibě. Tyto hračky zkrátka byly po dlouhé roky top.

V době, kdy jsme se přestěhovali do rodinného domu, stala se nejoblíbenější hračkou parádní tatrovka. Konečně už se s ní mohl prohánět po trávníku, nabírat a vyklápět písek nebo hlínu, nebo se na ní vozit z kopečka dolů. To byla panečku legrace. Tatrovka má sice opravdu velkou nosnost, ale nevydrží všechno, takže se po několika dlouhých letech, co ji syn vlastnil, odebrala do věčných lovišť. Konkrétně tedy do plastu. Ale tatrovka dle mě patří k „must have“ každého klučiny.

Jako venkovní hračka se uchytila i nejrůznější vozidla na dálkové ovládání. Jednou to byl džíp, podruhé motorka i s řidičem. Ve vyšším věku pak auta na dálková ovládání vystřídal dron. A s tím se vyřádil nejen syn, ale i jeho tatínek. Ještě štěstí, že pořídil sadu, kde byly rovnou dva drony.

A nyní, v 7 letech, co si syn přeje od Ježíška? Autobus, tramvaj a metro. Že by jich měl snad málo?

Pro Dudlu sepsala: Petra Velíková

Autor: BBB Ilustrace (zakoupeno pro Dudlu.cz)