Určitě znáte prakticky všichni pojem komunikace. Komunikujeme spolu všichni. Komunikace je způsob, jakým se s ostatními lidmi dorozumíváme. A každý komunikuje - ať už je to váš soused, sousedka, nebo kamarád. Komunikace je k životu důležitá, protože bez komunikace bychom se s ostatními lidmi nemohli dorozumět a domluvit. Uvedu to na příkladu. Manžel přijde z práce domů a manželka se ho chce zeptat, co by si dal na večeři.
(Zdroj fotky: Freepik.com)
Nebýt schopnosti komunikace, nikdy by se to vlastně ani pořádně nedozvěděla. Komunikaci používáme všude - v obchodě, s partnerem, při pracovním pohovoru, v práci...prostě kdekoliv si jen vzpomenete. Už v pravěku se lidé dorozumívali skřeky a posunky, postupně z toho ale vznikla dnešní řeč. A jak můžeme rozdělit komunikaci? Existují dva typy komunikace a to je:
A) Verbální - přirozeně mluvíme s pomocí svého vyjadřování a jazyka, přímo pojmenováváme své pocity, nebo něco řešíme, ať už je to cokoliv.
B) Neverbální - tento způsob komunikace je založen pouze na kontaktu například očí - například naše oči mohou mnohdy vyjadřovat naše myšlenky, ačkoliv nic neříkáme. To stejné je například u zkřížených nohou či rukou na prsou.
Tady můžeme vidět, že komunikace je opravdu zásadní. Pokud spolu ale dva lidé například ve vztahu nekomunikuje, nastává zde zásadní problém, který je potřeba řešit - nevyříkání si problému, nebo držení problému v sobě může nakonec vlastně způsobit rozpad vztahu. A to byste přece nechtěli. A od toho komunikace je, abychom něco pochválili, když se nám něco líbí a nebo abychom se naopak uměli ozvat, když se na něho nelíbí.
Pokud máme schopnost umět se ozvat a jsme upřímní, daleko lépe se řeší problémy, než když s partnerem nekomunikujete a vůbec o to nejevíte zájem. Takový vztah je totiž potom k ničemu - jeden se trápí a druhý má pocit, že ne vše v pořádku.
Pro Dudlu napsala: Simona Holá