Co je polarografie?
Víte co je polarografie a jaký je smysl polarografie? Polarografie je technika analýzy rozpuštěných nebo suspendovaných polárních sloučenin, při níž se roztok elektrolytu propouští přes porézní grafitovou elektrodu a měří se elektrický proud.
Katoda se používá jako referenční elektroda a anoda jako pracovní elektroda. Roztok elektrolytu obsahuje ionty, které jsou přitahovány oběma elektrodami. V tomto okamžiku dochází k polarizaci a na povrchu každé elektrody se vytvoří elektrická dvojvrstva s ionty z roztoku soustředěnými v blízkosti povrchu každé elektrody. Polarografická měření se provádějí při různých potenciálech, aby se určil oxidační nebo redukční potenciál iontu analytu.
Polarograf se skládá ze čtyř základních částí:
1) pracovní elektroda (katoda)
2) referenční elektrody
3) detektoru (galvanometru)
4) Vysokoimpedančního napájecího zdroje
Kdo vymyslel polarografii
Jaroslav Heyrovský vynalezl polarografii na počátku 20. století. Polarografie je technika, která využívá svazek elektronů ke studiu chemických vlastností materiálů.
Je podobná rentgenové difrakci, která ke studiu materiálů rovněž využívá sekundární elektrony z elektronového svazku. Na rozdíl od rentgenové difrakce však lze polarografii použít ke studiu kapalin i pevných látek.
Heyrovský se rentgenovou difrakcí zabýval mnoho let, když si uvědomil, že by ji mohl využít i k něčemu jinému - ke studiu chemie roztoků a plynů.
Již dříve vyvinul způsob, jak měřit množství energie uvolněné atomem při absorpci elektronu (tzv. ionizační energie).
Uvědomil si, že to lze využít novým způsobem: Pokud na vzorek posvítíte elektronovým paprskem a změříte, kolik energie se uvolní, když atomy absorbují elektrony, můžete určit, jaké prvky jsou ve vzorku přítomny.
Principy polarografie poprvé vysvětlil J. Heyrovský v roce 1926 ve své knize "Teorie a praxe polarografie".
Postup polarografie
Zde je postup polarografie Heyrovského:
1. Do roztoku elektrolytu přidejte známé množství vzorku.
2. Zaznamenejte proud protékající roztokem pomocí miliampérmetru (mA). Údaj se nazývá proud při nulovém potenciálu.
3. Připojte elektroměr k měření rozdílu potenciálů na dvou elektrodách v polarografické cele, jedné na každém konci skleněné kapiláry obsahující roztok elektrolytu a vzorek.
Elektrometr má dvě paralelní desky, které jsou od sebe umístěny v různých vzdálenostech podél osy trubice.
4. Změřte napětí mezi každou dvojicí elektrod ve dvou různých polohách podél kapilární trubice.
Tím získáte dvě napětí, V1 a V2, která představují rozdíly potenciálů na každém páru elektrod ve dvou různých místech podél kapilární trubice.
Tyto hodnoty odpovídají hodnotám, které vznikají při anodických a katodických proudech v elektrochemickém článku během redukčních, resp. oxidačních reakcí.
Pro Dudlu napsala: Marcela Kalousová