Co je přeslice?
O přeslici jste možná slyšeli jen v hodinách dějepisu, a to ve slovním spojení „vymřít po přeslici“, které označovalo úplné vymření ženské linie některého šlechtického či panovnického rodu. Proč ale právě přeslice? A co to ta přeslice vlastně je?
Co je to přeslice? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Co je to přeslice
Většina dnešních lidí si pravděpodobně pod přeslicí nevybaví žádný konkrétní předmět. A není divu, přeslice je totiž historický pomocný nástroj k ručnímu předení. Jedná s o tyč se špičatým koncem, na níž se zavěšoval chomáč vláken k upředení nití, nejčastěji len, vlna nebo konopí. Přeslice bývala upevněna buď na nějakém stojanu nebo ji měla přadlena postavenou mezi koleny, jimiž ji přidržovala, případně ji držela pod paží a z ní pak postupně prsty spřádala z trsů vláken nitě. Někdy se jako přeslice označoval i celý kolovrátek s touto tyčí.
Původ slova
Etymologie slov přeslice nás zavádí až do starých slovanských dob. Už z názvu je patrné, že má co do činění s předením. Odvíjí se od ní i další podobná slova s předením spojená – příze, přástky, přadeno, předivo, přadlena a další. Dnes se už přeslice běžně nepoužívá, najdete ji spíše v muzeu nebo se s ní můžete setkat při ukázkách starobylých řemesel.
S přeslicí pak také úzce souvisí takzvaný přeslen. To byl zjednodušeně řečeno kroužek, který se navlékal na dolní konec vřetena a sloužil jako jakýsi jeho setrvačník a závaží v jednom. Podle archeologických nálezů byl přeslen vyráběn z různých materiálů – v neolitické době z kamene, ve středověku třeba z keramiky a někdy dokonce i z mastku.
Dosud nebylo spolehlivě objasněno, odkud se vlastně přeslice vzala, je ale více než zřejmé, že byla používána již v dobách starověku, což potvrzují nálezy ze Starého Egypta, z doby 7.tisíciletí př. n. l. - objeveny byly přeslice z bronzu, kamene i dřeva. Když se řekne přeslice, možná si někdo z vás vybaví i jednu rostlinku – přesličku. Její lodyhy totiž nápadně připomínají právě přeslici, proto získaly tento název.
Vymření po přeslici
Když zemřel vůbec poslední ženský potomek nějakého rodu, nejčastěji šlechtického, říkalo se, že ženská linie vymřela „po přeslici“. Přeslice totiž byla symbolem ženské části rodiny. Symbolem mužské části rodu pak byl meč, zemřel-li tedy poslední mužský potomek rodu, mužská linie vymřela takzvaně „po meči“.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.