Inkubační doba je doba mezi nakažením virem nebo bakterií a výskytem příznaků onemocnění. Důležitost se jí přikládá hned z několika důvodů.
Co je to inkubační doba u nemoci?
Umožňuje nám určit, kdy se někdo nakazil
Inkubační doba nám umožňuje určit, kdy se někdo nakazil. Pokud víme, že někdo měl kontakt s osobou s daným onemocněním a po určité době se u něj příznaky objeví, můžeme s velkou pravděpodobností usoudit, že se nakazil právě od této osoby. To je důležité zejména při šíření infekčních chorob, protože díky ní zjistíme, kdo je v nebezpečí nákazy a kdo ne. Tím pádem můžeme zamezit dalšímu nakažení.
Načasování léčby
Za druhé, inkubační doba nám dává možnost lépe načasovat léčbu. Pokud víme, že po kontaktu s nakaženou osobou může uplynout určitá doba, než se u nás příznaky objeví, můžeme začít s léčbou ještě předtím, než se objeví. To znamená, že je tu možnost léčit onemocnění v počáteční fázi, což může vést k rychlejšímu uzdravení a menšímu riziku komplikací.
Inkubační doba se liší v závislosti na typu onemocnění. Například u chřipky je inkubační doba obvykle mezi 1 až 4 dny, zatímco u HIV je inkubační doba až několik měsíců. Měli bychom si uvědomit, že i v inkubační době je možné někoho nakazit, i když u nás příznaky ještě nejsou patrné. Proto je důležité dodržovat opatření k prevenci šíření infekce.
Například u chřipky: Pokud víme, že zrovna někdo blízký onemocněl, pro svoji prevenci můžeme udělat hned několik věcí:
- Čekat, než se nemocný uzdraví - v žádném případě není vhodné být s ním v jedné místnosti, nemoci jako chřipka se přenášejí hlavně slinami, kapénkami (pčikáním, kapénkami i ve vzduchu)
- Jíst hodně vitamínů, které nám posílí naši imunitu (ty najdeme hlavně v ovoci a zelenině).
Pro Dudlu napsala: Simona Holá | Edit: Andrea B.