EMG neboli elektromyografie je vyšetřovací metoda sloužící k měření elektrické aktivity svalu a nervu, který konkrétní sval řídí a vyživuje. Vyšetření má za úkol posoudit stav a funkci nervosvalového přenosu.
Co je to vyšetření EMG?
Druhy EMG vyšetření
Elektromyografie se obvykle provádí na základě doporučení od neurologa, který vyhodnotí stav pacienta a určí indikaci k vyšetření. Samotné EMG pak provádí specialista v oboru elektromyografie.
Přístroj k vyšetření EMG se nazývá elektromyograf a k němu jsou dále připojeny elektrody, stimulátor, zesilovač, procesor a monitor. Na něm pak vyšetřující lékař vyhodnocuje svalové odpovědi na podráždění nervů elektrickými stimuly.
Podle potřeby a indikace se pak lékař uchyluje ke dvěma metodám EMG:
- Stimulační EMG
Vyšetření se zaměřuje na vodivost motorických a sensitivních vláken periferních nervů. Říká se tomu také kondukční studie. Provádí se za použití elektrod připevněných na kůži nad vyšetřovaným svalem. Skrz tyto elektrody jsou do svalu vysílány elektrické impulzy a lékař hodnotí reakci svalu a nervu. - Jehlová EMG
Tento typ EMG je již invazivní, protože spočívá v zavedení jehlových elektrod do svalu skrz kůži. Tyto elektrody následně snímají elektrickou aktivitu ve svém bezprostředním okolí. Vyšetření může být i trochu bolestivé.
Indikace k EMG vyšetření
K vyšetření nervosvalové aktivity pomocí EMG se přistupuje v případě podezření na nějakou poruchu funkce periferního nervového systému nebo kosterního svalstva. Ta může mít mnoho příčin, onemocnění či úraz.
Mezi nejčastější indikace k EMG vyšetření patří:
- podezření na syndrom karpálního tunelu (útlak nervu vedoucího pod zesíleným zápěstním vazem)
- výhřez meziobratlové ploténky
- kostní nárůsty (osteofyty)
- podezření na radikulopatii (postižení nervových kořenů)
- zvýšená nervosvalová dráždivost (tetanie) – brnění prstů či jazyka, svalové záškuby až bolestivé křeče
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.