Jak poznat Bedla jedlá?
Houbaření je oblíbeným českým koníčkem. Asi nejčastěji houbaři sbírají hříbky, které si nasuší, zavaří nebo připraví ve formě smaženice. Velmi oblíbenou houbou je však i bedla, která se dá obalit a smažit jako řízek nebo jen osmažit na sádle a posypat kmínem.
Jak poznat bedlu jedlou? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Věděli jste však, že na našem území můžete narazit i na nejedlé druhy bedel? A že bedle jedlé se podobají i další houby, které není radno konzumovat? Většina lidí správně sbírá bedlu vysokou, které se přezdívá bedla jedlá. Roste v jehličnatých i listnatých lesích, na světlých mýtinách i loukách. Noha (třeň) dorůstá do výšky 15 až 40 centimetrů (takový bývá i průměr klobouku) a dole je zpravidla zakončen kulovitou hlízou.
Povrch klobouku je pokryt hnědými šupinkami a uprostřed najdeme tmavší hladký hrbolek. Co do barvy jinak převládá bílý odstín. Na třeni lze najít prstenec neboli sukýnku. Pokud kousnete do syrové houby, její chuť vám připomene čerstvá jádra lískových oříšků. Dalším poznávacím znamením je, že pokud do této bedly říznete nebo na ni zatlačíte, nezmění barvu.
Splést si ji nejčastěji můžete asi s bedlou červenající působící zažívací obtíže (tato bedla je menšího vzrůstu a po řezu se zbarví do žlutooranžová nebo hnědočervená) nebo jedovatou bedlou zahradní (ta se na vzduchu zabarvuje do oranžova až červena a neroste v lese, ale na hnojené půdě na zahradě, kompostu nebo v parku). Kromě jiných druhů bedel si lze bedlu jedlou splést např. s muchomůrkou zelenou.
Při troše praxe ale bedlu jedlou rozeznáte snadno, ve spoustě znaků se od muchomůrky liší. Muchomůrka zelená, smrtelně jedovatá houba, má zelenavé zbarvení a vyrůstá z cípaté a vysoké pochvy. Bedla jedlá má však u země kulovitou hlízu, pochvu nemá a převládá u ní bílý odstín s hnědými šupinami. Nyní máte základní přehled o tom, jak poznat bedlu jedlou. Vydejte se tedy do víru houbaření a v případě pochybností se raději ozvěte odborníkovi na houby.
Pro Dudlu napsala: Tereza Strohmeierová