Rohožky
Rohožky
Když se někdo rozhodne jít po schodech, ať už kvůli tomu, že výtah nefunguje, nebo kvůli snaze se trochu více hýbat, může se dovědět spoustu věcí. Může slyšet hlasité stereo, výstrahy před nevěrou a doslechnout se další zajímavé informace. Ale spoustu toho může i vidět. Třeba jaké vaši sousedi mají boty. Jestli si paní naproti pořídila další lodičky nebo jestli se u mladého páru pod vámi objevily dětské botičky. Taky můžou mít zajímavé cedulky na dveřích, varující, že tento byt střeží divoký kocour, že zde bydlí láska nebo že můžete vstoupit pouze s dobrou náladou. A to samé platí o rohožkách. Můžete jimi vyjádřit svou osobnost, svůj názor, nebo také varovat před nebezpečným domácím mazlíčkem – jako náš soused.
Od doby, co se nastěhoval, měl před bytem rohožku s nápisem „Pozor, zlý pes“. Nikdo toho psa nikdy neviděl. Nejspíše ho chodíval venčit jen v noci, nebo velmi brzo ráno. Něco z jeho bytu štěkalo, ale jen velmi tlumeně. Možná ho tam držel někde zavřeného, aby příliš nerušil. Začalo se šuškat, že chová vlka. Sousedky si všimly, že kupuje nějak podezřele moc masa. To by přece nemohl všechno sníst sám, musí tam mít nějakou šelmu. Když chodil na noční směny, zaslechli jsme zvláštní vytí. Bylo neobyčejně vysoké a pronikavé. Rozdělily jsme si tedy se sestrou stráž. Pokryly jsme celých dvacet čtyři hodin, každá měla své úseky, během kterých držela stráž. Někdy s tím psem přece vylézt musí.
Stalo se tak ve tři ráno. Dveře se otevřely, vynořila se z nich temná postava. Zaslechla jsem štěkot, ale pes nebyl nikde vidět. Zdálo se, jako by muž vycházel sám. Byl snad neviditelný? Všimla jsem si, že něco nesl v náruči. Byl na tom vidět malý obvaz. A hýbalo se to, když bylo slyšet štěkání. Radši jsem si ještě protřela oči. Pořád před nimi však byla malá čivava s ovázanou tlapkou. Nejspíš proto jsme je neviděli chodit ven. Později jsem se dozvěděla, že se zlý pes zranil při tom, když zuřivě chytal hozený míček.
Pro Dudlu sepsala: Veronika Linhartová
Autor: BBB Ilustrace (zakoupeno pro Dudlu.cz)